Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Jihočeský fotbal

FK Lažiště je po dvou letech zpátky v A třídě. Všichni se těšíme, říká Pavel Hodina

čtvrtek, 14. června 2018, 11:59

Čtyři skupiny letošního ročníku oblastní I. B třídy se letos vyznačovaly jednoznačnou suverenitou postupujících mužstev. Skupinu B jasně ovládly Lažiště. Klub z Prachatic šel na jaře do rozhodujícího trháku, od vítězství k vítězství a v odvetách nenašel ani jednoho přemožitele. O úspěšné sezoně v lažišťském podání jsme hovořili s funkcionářem Pavlem Hodinou.

Vloni vám utekl postup v posledním utkání na Sedlci, který vám postup vyfoukl. Jak moc to mrzelo?
Mrzelo to hodně. Já osobně jsem tam nebyl, jelikož jsem byl na dovolené, ale byl jsem v telefonickém kontaktu. Všichni jsme věřili, že to tam zvládneme a už jsme se viděli v I. A, ale asi nervozita nám svazovala nohy a nehráli jsme dobře. Domácí vyhráli zaslouženě. Měli jsme připravená i „postupující“ trika, a když se postup rozplynul, tak jsme zjistili, že někdo udělal chybu, protože potisk byl na sezonu 2017-18, což jsme před utkáním ani nezjistili. Tak nám nezbylo nic jiného než trika nechat a schovat je na další rok. Nakonec se to vyplatilo a trika jsme mohli použít.

Sledujete, jak si Sedlec vedl v A třídě?
Osobně sleduji prakticky všechny krajské soutěže a nebojím se říci, že mám o všech dokonalý přehled. Tudíž znám i výsledky Sedlce. Měli výborný začátek, ale doplatili na úzký kádr. Velkým oslabením byl i odchod Tůmy, který je výborný stoper a dokázal i střílet branky.

Co budete muset zlepšit, abyste nedopadli podobně a po roce nesestoupili?
Myslím si, že důležité je mít dostatečně široký kádr, protože někdy je lepší kvantita než kvalita. Tím neříkám, že není potřeba mít kvalitní fotbalisty. U nás musíme ještě zlepšit tréninkovou docházku, protože ta byla zejména na jaře hodně mizerná, na což bychom mohli také doplatit.

Lažiště se zapsaly do kroniky jihočeského fotbalu účastí v krajském přeboru. Tehdy byl předsedou a zároveň sponzorem Václav Princ. Opustil klub úplně, nebo se chodí dívat a pomáhá i jinak?
Tenkrát byl v Lažišti kvalitní tým. I já jsem si KP zahrál a soutěž měla svoji kvalitu. Jinak V. Princ se již nijak aktivně v chodu klubu neangažuje, ale jako divák naše zápasy navštěvuje. Je pravdou, že občas využijeme jeho zkušeností a některé detaily s ním konzultujeme. V poslední řadě je ale firma Reno Šumava, kde je jednatelem, hlavním sponzorem našeho klubu. Bez těchto prostředků by se fotbal na této úrovni u nás dělat nemohl a za to velké díky.

Kdo teď klub řídí?
Ve výboru je nás nyní pět. Není sranda sehnat nadšence, kteří se chtějí motat kolem fotbalu, protože to stojí dost času. Proto jsme museli snížit počet členů výboru ze sedmi na pět. Jsem tam já, bratr Petr je předsedou, dále starosta obce Jan Pěsta je místopředsedou, aktivní hráč Jan Hrbek a Ladislav Stischala. Dále musím zmínit i trenéra Raušera, který má funkcionářské zkušenosti a občas i jeho s něčím zaměstnáme. Nyní zpětně obdivuji minulé vedení, které se muselo starat o tři dospělé týmy (A, B, ženy).

Po sestupu z krajského přeboru následoval po dvou letech pád i z A třídy. Chyběli hráči, muselo se zrušit B-mužstvo v B třídě. Těžké období. Jak na něj vzpomínáte?
Určitě chyběli hráči, ale nemyslím si, že by to byl hlavní důvod sestupu. V zimě, po zrušení B-mužstva a odchodu pár hráčů, nevládla v klubu ideální atmosféra. Navíc bylo jasné, že skončí svoji činnost stávající vedení a nikdo pořádně nevěděl, co bude dál. Přišlo mi, že to hráči, a možná, že nejen hráči, předčasně zabalili a brali sestup jako hotovou věc. Přitom zůstalo jádro, které hrálo KP, ale uteklo nám pár zápasů a už jsme se z toho nedostali a zaslouženě sestoupili. Myslím, že jsme měli mužstvo na I. A třídu, ale nebyla tak nějak chuť se o záchranu poprat. Na toto období jsme chtěli rychle zapomenout.

Jeden čas se dokonce hovořilo o možném sloučení Lažiště s Prachaticemi. Myslíte si, že by to mohlo být vůbec reálné sloučit dva rivaly? Třeba v Táboře k tomu před šesti lety nakonec došlo.
To bylo ještě za minulého vedení, tak o tom moc nevím. Myslím si ale, že se více o tom povídalo, než byla samotná realita. Já osobně bych byl proti.

Letos jste měli jasný cíl postoupit?
Jestliže v prvním roce bylo hlavním cílem dát dohromady konkurenceschopný tým a vytvořit partu, která bude táhnout za jeden provaz, tak letos byl cíl už jasný, a to postup. V prvním roce se nám opravdu podařilo sestavit základ kvalitního mužstva a vytvořit skvělou partu kolem kapitána Macka, který má na tom velkou zásluhu. Sice to není odchovanec klubu, ale vzal si to za své a úkol splnil skvěle. Samozřejmě, když se loni po podzimu naskytla možnost postupu, tak jsme za tím šli, ale když se to nepodařilo, tak jsme nechtěli dělat nějaké závěry a chtěli se připravit na další sezónu. Nyní se to již podařilo a myslím, že zaslouženě.

Až na nečekané porážky doma s Netolicemi a v Cehnicích jste projeli soutěží jako nůž máslem. Při kvalitě kádru to asi nepřekvapuje, ne?
Věřili jsme, že bychom měli vyhrávat. Velká většina našich hráčů hrála minimálně krajský přebor. Ale i ostatní týmy ze špičky tabulky mají kvalitní kádry, kde je plno hráčů, kteří hráli vyšší soutěže. S Netolicemi jsme prohráli zaslouženě. Na začátku sezóny jsme měli problémy s absencí několika hráčů a i herně se nám vůbec nedařilo. Byli jsme rádi, že jsme ztratili pouze s Netolicemi, protože třeba i ve Zdíkově jsme měli problémy. V Cehnicích jsme prohráli smolně. Menší hřiště, silný vítr, neuznaný regulérní gól. To vše hrálo proti nám. Naštěstí to byly na podzim jediné ztráty a inkasovaná branka v Cehnicích byla jediná na podzim, kterou jsme dostali od 23. září. V utkáních s první pětkou jsme ztratili až remízou v Sousedovicích. Proto si myslím, že postup je zcela zasloužený.

Dlouho vám šlapaly na paty zmiňované Sousedovice. Nakonec ve finiši odpadly, ale dobré výkony předváděly i Čkyně a Lhenice.
Právě Sousedovic jsem se po podzimu nejvíce obával. Mají na I. B kvalitní fotbalisty a i ambiciózního a kvalitního trenéra, ale nezvládly důležité zápasy se špičkou. Čkyni jsem tolik nevěřil. Hrají běhavý náročný fotbal a my s nimi máme vždy problémy, ale nemají dle mého takovou individuální kvalitu jako ostatní zmíněná mužstva. Proto možná ztrácí body se slabšími týmy, kde musí tvořit hru. Navíc se jim v zimě zranil klíčový hráč V. Turek, což byla pro ně velká ztráta. Co jim musí dělat radost je to, že mají ve svém týmu většinu vlastních odchovanců. A konečně na Lhenice jsme měli 10 bodů a lepší vzájemné zápasy, protože jsme měli s nimi předehráno. Tudíž tady jsme si to mohli prohrát jedině sami. I jejich hráči mají ale velký potenciál, většinu hráčů jsem trénoval a vím, že tam jsou kluci, kteří by mohli hrát v pohodě vyšší soutěž.

Do mužstva jste přivedli Makoše, který si zahrál s Příbramí juniorskou Ligu mistrů. Jak se vám tenhle majstrštyk podařil? Splnil očekávání?
Jak už jsem zmínil, na začátku sezóny jsme měli problémy s absencemi a zejména ofenzíva nebyla dle našich představ. Navíc se v létě vážně zranil O. Málek, tak jsme chtěli ještě do konce přestupního termínu posílit. Marek Sedláček nám doporučil svého bratrance, že by se chtěl někde rozehrát po zranění, tak jsme se těsně před uzávěrkou domluvili. Na podzim ještě neměl doléčené zranění, tak nemohl ukázat svoje kvality. Na jaře je to již o hodně lepší a jsme spokojeni. Byť bychom potřebovali, aby se střelecky prosazoval i v zápasech se silnějšími protivníky.

Samostatnou kapitolou jsou srdcaři a matadoři Jan Hrbek a Pavel Brzobohatý, kteří pamatují zlaté časy lažišťského fotbalu. Co na jejich adresu říct?
Zejména Honza Hrbek jde všem příkladem. Jak v zápase, tak i na tréninku odevzdá ze sebe vždy vše. Nic nevypustí a je opravdu stále přínosem pro tým na hřišti i v kabině. Navíc je zapojen i ve vedení klubu. Pavel Brzobohatý je náturou úplně jiný, ale stále platný. Navíc prakticky nevynechá zápas, byť tréninkům moc nedá. Oba dva mají chuť ještě pokračovat, pokud budou zdraví. Věřím, že nám pomůžou i v A třídě. Máme ale i jiné hráče, kteří jsou u nás služebně již delší dobu (Albert, Holub, Macek, Stupár) a jsou stále platní, byť jsou určitě mladší než ti dva zmínění.

Krásný areál by vám mohlo závidět kdejaké mužstvo.
Areál máme opravdu krásný a jsme na něj pyšní. Jenom se nám nedaří udržet kvalitní trávník, který teď není v dobré kondici. Máme ale nové správce, kteří mají chuť se o trávu starat, a věříme, že se vše otočí k lepšímu a budeme hrdí i na kvalitní pažit.

Hodláte přes léto posílit? Co vás čeká o prázdninách?
Chtěli bychom tým vhodně doplnit o dva tři hráče. Navíc by se nám měli v průběhu sezóny uzdravit Pěsta a Málek. Doufám, že nám nikdo neodejde. Uvidíme, jak to dopadne s Makošem, který studuje a bydlí v Praze a není pro něho jednoduché k nám dojíždět. Jinak přípravu začneme v druhé polovině července a chceme odehrát čtyři přípravná utkání.

Vy osobně máte těch funkcí v klubu docela dost. Jak to všechno stíháte?
To je pravda. Jsem vedoucím mužstva, organizačním pracovníkem, občas sportovním manažerem, hlasatelem při domácích utkáních, zpravodajem vašeho portálu z našich utkání a párkrát jsem byl napsán i jako náhradník. Naštěstí jsem nastoupit nemusel (smích). Samozřejmě to trochu odnáší rodina, ale doma už všichni ví, že jeden den o víkendu patří fotbalu. Stojí to hodně času, ale když se týmu daří a kluci mají chuť makat, tak to jde potom snáz a dá se to zvládat. Navíc máme úkoly vhodně rozdělené mezi všechny členy výboru.

I ve vašem případě to je hlavně o srdíčku, že?
Tak určitě (úsměv). Když mne minulé vedení oslovilo, že by bylo na čase předat štafetu mladším, byl jsem trenérem Lhenic. Líbilo se mi tam a moc se mi tady do toho nechtělo. Na druhou stranu mi bylo jasné, že když to nevezmu, může to být konec fotbalu v Lažišti. Byť tam již nebydlím, tak jsem tam strávil fotbalově bez pár přestávek 35 let. Nakonec jsem oslovil lidi, kteří by to mohli dělat se mnou a když na to kývli, tak jsem do toho šel. První půlrok jsem musel i odtrénovat, ale dál jsem chtěl pokračovat pouze už jako funkcionář. Jako trenéra jsme sehnali Josefa Raušera, který přivedl pár hráčů a i skvěle k nám zapadl. Jak to dopadlo, již víte. Budeme hrát A třídu a všichni se na to těšíme. Doufám, že to nebudeme mít problémy s udržením a budeme si zápasy užívat, i když to bude určitě o něčem jiném.

Napsal(a) Michal Průcha | Foto Ladislav Beran

Ani v Lažištích nechybělo u oslav šampaňské.Mistr B třídy měl pohromadě kvalitní kádr.Zkušený matador Pavel Brzobohatý v mistrovském tričku.Vítěz I. B třídy, skupiny B - FK Lažiště.Trenér Pavel Raušer nad hlavami svých svěřenců.

Kam dál?

Dorost Malše Roudné je mistrem kraje a jde do divizeDorost Malše Roudné je mistrem kraje a jde do divize

Dorost Malše Roudné je mistrem kraje a jde do divize

čtvrtek, 14. června 2018, 10:44Početná mládežnická základna Malše Roudné má další titul – starší dorost vyhrál krajský přebor v...

Nedá se říct, že to byla špatná sezona, ohlédl se písecký kapitán Michal RendlaNedá se říct, že to byla špatná sezona, ohlédl se písecký kapitán Michal Rendla

Nedá se říct, že to byla špatná sezona, ohlédl se písecký kapitán Michal Rendla

čtvrtek, 14. června 2018, 10:01Třetiligový Písek uzavřel jarní část sezony domácím soubojem s Chrudimí. Výsledek zněl 1:1. Na...

KP: Jindřichův Hradec se loučí s krajskou soutěží vysokým vítězstvím nad ProtivínemKP: Jindřichův Hradec se loučí s krajskou soutěží vysokým vítězstvím nad Protivínem

KP: Jindřichův Hradec se loučí s krajskou soutěží vysokým vítězstvím nad Protivínem

středa, 13. června 2018, 20:23Poslední zápas sezóny Jindřichův Hradec zvládl na výbornou. U Vajgaru porazil Protivín, který...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o

Zavřít reklamu

Reklamní sdělení