Jihočeský fotbal

Ševětínský gólman Lukáš Novotný drží v odvetách neprůstřelnost. Pro záchranu uděláme maximum, říká

pátek, 24. března 2017, 12:17

Brankář Lukáš Novotný (30) se ke kádru Ševětína připojil až ke konci podzimní sezony a zatím z tribuny sledoval nepříliš šťastný vstup svého týmu do krajského přeboru. Po nevysvětleném úprku gólmana Černého ho přemluvil nový kouč Koláček, aby týmu pomohl. Postupně se začalo dařit a díky i jeho výkonům počet bodů na kontě narůstal. Naposledy stál i u zlatých bodů na Rudolfově. I proto byl zvolen Mužem 17. kola KP.

Na Rudolfově jste se postarali o jedno, ne-li největší překvapení. Nečekaně jste tam zvítězili a pro domácí to byla teprve druhá tříbodová ztráta. Celý tým se vypjal k velikému výkonu, jak jste cítil velikou útočnou sílu Rudolfovských vy v brance?

„Musím souhlasit, že jsme se postarali o velké překvapení, když jsme si odvezli z horké rudolfovské půdy plný počet bodů. Samozřejmě jsme měli velký respekt ke kvalitě domácích hráčů a důkladně jsme se na to připravili. Já osobně si prohlédl záznamy zápasů a hru domácího mužstva. Důležité pro nás bylo vyvarování se faulů kolem vápna kvůli výborné kopací technice mnoha domácích hráčů. Samozřejmě během zápasu jsme se nevyvarovali zákroků mimo pravidla, ale nedošlo na žádný trestný kop za hranicí velkého vápna na ohrožení branky. Byly to většinou standardní situace ze strany hřiště nebo rohové kopy, které domácí zahrávají nebezpečně.  Ale někdy i s přispěním štěstí, kterému jsme šli všichni do jednoho naproti, díky své obětavosti a nasazení.“

Při výčtu šancí, které vypočítával trenér Matouš, jste musel být v jednom ohni. To chlapci stříleli Pánubohu do oken, nebo jste je většinou vychytal vy?

„Během zápasu jsem měl dva důležité zákroky. První byl po rohovém kopu, kdy jsem se štěstím vyrážel hlavičku domácího Ryneše, a ve druhém poločase, kdy na mne šel domácí útočník úplně sám. Od prvních minut byli domácí fotbalovější a hned v sedmé minutě se proti mně po krásném uvolnění Kovačičína ocitl nejobávanější hráč domácích Radim Pouzar a nedal mi šanci. Ale v náš prospěch hrálo ofsajdové postavení zmiňovaného hráče. V prvním poločase při mne stálo štěstí, když se levou nohou opřel do míče tak z pětadvaceti metrů Kovačičín a orazítkoval břevno.  Další šance, které si domácí vytvářeli, končily mimo tři tyče nebo nedůraznou koncovkou.“

Znamená to po takovém úspěchu, že se Ševětín pořádně nadechl a pokrčuje cílevědomě za záchranou v soutěži?

„Po velice nepovedené zimní přípravě, kdy jsme hledali ideální sestavu, ale ne vždy v plné síle, jsme si po posledním zápase udělali tzv. předkopnou, kde si hráči mohli říct svůj názor. Příprava šla stranou a v prvním domácím zápase proti Oseku, kde se hrálo o šest bodů, už jsme šli všichni s jasným cílem! Mít ze zápasu radost, ať se povede jakkoliv, ale aby každý nechal na hřišti všechno a bojoval jeden za druhého. To se také stalo a úspěch se dostavil. S Osekem jsme vyhráli 2:0. Gólem z penalty, kdy Hindy vystihl špatnou malou domů a vybojoval penaltu, a poté aktivním napadáním si hosté dali vlastní gól. Ale hlavně díky výborně hrající obraně, které jsem pomohl chycenou penaltou. Po úspěchu na Rudolfově jsme se bodově přiblížili týmům před námi a samozřejmě budeme bojovat o záchranu v krajském přeboru.“

Vy jste se ke kádru Ševětína připojil v závěru podzimní části, když tým nechal na holičkách gólman Černý. Trenér Koláček s nadsázkou poznamenal, že mu trvalo nějaký čas, než vás přemluvil znovu natáhnout brankářské rukavice. Bylo to tak?

„Zase tolik práce mu to nedalo. (smích).  Hned v prvním zápase minulé sezony jsem si poranil koleno a celou sezónu nenastoupil. Celý rok jsem byl pracovně od pondělí do pátku mimo domov, ale nevynechal jsem jediný zápas. Na podzim jsem si vzal na starost náš B-tým, za který jsem hrál v poli společně s Vladimírem Kříhou, Ondrou Lukuczem, Sváťou Vokurkou i Jardou Havlíčkem. U A-týmu jsem byl jako vedoucí mužstva. Po změně trenéra mne Míra Koláček požádal, abych s Alešem Matouškem dělal asistenta. Do pozice vedoucího se vrátil Václav Chalupa. Po dvou vítězných zápasech s Planou a Čimelicemi mi Míra Koláček zavolal, že Jarda Černý nebude na zápas s Jindřichovým Hradcem. S obavami jsem mu kývl, nechtěl jsem v tom kluky nechat! Bylo to bez tréninku, ale zvládl jsem to ve zdraví a úctou. Poté jsem odchytal dva poslední zápasy s Třeboní a v Soběslavi.“

Klan Novotných se tak opět rozrostl. A to prý má kouč v záloze i dalšího šikovného fotbalistu, že nejste poslední. To už je pomalu snaha o Klapzubovu jedenáctku. Brácha Petra a Radima asi nebudete, spíš bratranec, Tipuji správně? Netušíte, koho dalšího z Novotných mohl mít v pácu?

„Ano, Petr a Radim jsou bratranci. No ptáte se na šikovného fotbalistu? No taťka už asi kopačky neobuje. (smích) Ještě na podzim s námi hrál další bratranec, Radek Ludvík, ale ten z pracovních důvodů přerušil kariéru. Jeho bratr, Jiří Ludvík, hraje v béčku, takže na mysli měl nejspíše Ondru Lukucze, který je bratr mého švagra Milana, ale z pracovních důvodů přislíbil jen účast na zápasech B-týmu.“

Pokud se nemýlím, tak jste hájil i branku divizního Roudného. Jak dlouho jste tam sloužil?

„Pouhý půlrok, na jaře 2007. Podzim odchytal zkušený ligový brankář Jakub Kafka, který v zimě odešel do Rakouska. Bohužel jsem nebyl dobrou náhradou a často měl problémy s kolenem. Odchytal jsem pouze pět zápasů.“

Jak probíhala vaše fotbalová kariéra? Kde jste začínal a hned v brance?

„S fotbalem jsem začínal v šesti letech v Ševětíně, kde jsem musel nastupovat za starší žáky, protože u nás jiná kategorie nebyla. V současné době máme v Ševětíně čtyři kategorie žákovských týmů. Do deváté třídy jsem také hrál hokej ve Veselí nad Lužnicí, který měl před fotbalem přednost, ale samozřejmě každé volné chvíle jsem trávil na fotbalovém hřišti. Jako mladší žák jsem vždy nastupoval v útoku. Až v osmé třídě jsem si vyzkoušel stopera a v dorostu už byl v brance.  V roce 2003 byli muži Ševětína přihlášeni na zimní turnaj na pískové hřiště českobudějovického SKP. Na první zápas nebyl k dispozici brankář, tak mne jako mladšího dorostence vzali sebou. Byl se tam podívat pan Baštář z SKP, který po zápase oslovil mého taťku, abych zkusil štěstí u nich v mladším dorostu. Na SKP jsem byl rok a půl, kde jsme bohužel v druhé sezoně se starším dorostem spadli z divize. Na poslední rok ve starším dorostu jsem dostal nabídku z dorostu Dynama od pana Soukupa zkusit u nich přípravu. Po ní jsem byl přeřazen do B-týmu, hrajícího divizi, která se tenkrát vyhrála a postoupilo se do 2. ligy. Ke konci podzimu jsem dostal šanci v A-týmu, kde jsem pod panem Soukupem a poté pod panem Vlčkem odchytal devět ligových zápasů. Při přestupu mezi muže v roce 2005 jsem šel do Čtyř Dvorů, tehdy hrály KP. Jenže v zimním období jsem si při prvním přátelském zápase přetrhl vaz v koleni. Po uzdravení jsem hned na podzim 2006 nastoupil za Ševětín a v zimě přišla nabídka z Roudného. Poté jsem byl rok v Rakousku a od podzimu 2008 jsem v Ševětíně, kde jsem už za tu dobu vyzkoušel všechny posty!“

Vliv do vás svoji zarputilost trenér Míra Koláček? I dřív jste pod vedením Jiřího Orlíčka herně nepropadávali, ale zbytečně jste po svých chybách body nezískali. Souhlas?

„Ano, musím souhlasit. Míra Koláček je hodně impulzivní a dokáže mužstvo vyhecovat. Na pana Orlíčka budeme vždy vzpomínat v dobrém, za něj se dokázalo ihned po sestupu z I. A třídy ten rok vrátit zpět a další se postoupilo do KP. Bohužel krajská soutěž pro nás začala třemi těsnými porážkami 0:1. Poté prohra 0:3 s Olešníkem, 0:5 v Katovicích a debakl 1:8 v Želči, kde jsme konečně aspoň mohli oslavit první gól v KP. Zde asi každý pochopí, že situace v šatně nebyla ideální. Hrála to stejná parta kluků, která si soutěž vykopala. A i když po deseti odehraných kolech byla na kontě nula bodů a blížil se duel s předposlední Planou, začalo vedení řešit co s tím dál. Zkusili oslovit Míru Koláčka, který sice váhal, ale nakonec kývl. Jak to většinou bývá, hráče nové těžko seženete, a tak to odskákal trenér Orlíček, ač výborný člověk, trenér i bývalý fotbalista.“

V kabině asi panuje lepší a bojovná nálada, zvlášť když jste po vítězství na Rudolfově v tabulce přiblížili týmům před vámi na dostřel.

„Samozřejmě, že v kabině je lepší nálada. K ní hodně přispívá i Vladimír Kříha, kterého Míra Koláček po svém příchodu přemluvil do A mužstva. Jsme na dostřel, ale jsou za námi zatím jen dvě jarní kola. V každém případě půjdeme od zápasu k zápasu, abychom si po sezoně mohli říct, že jsme udělali maximum, abychom soutěž pro naše fanoušky zachránili.“

Ovšem derby s Hlubokou, to bude asi náročné hlavně psychicky. Zřejmě bude hodně důležité potvrdit zisk zlatých bodů z Rudolfova. Na jaký průběh zápasu vás trenér připravuje? Měl by to být spíš boj o každý balon, plný osobních soubojů, nebo budete fanoušky bavit ofenzivní hrou?

„Na derby s Hlubokou se těšíme. Snad dorazí hodně fanoušků a vrátíme ji podzimní porážku. O psychice? Musím mužstvo pochválit, že za dva zápasy jsme neobdrželi žlutou kartu za diskuze. V kabině jsme si řekli, že musíme hlavně dávat pozor na rychlé rozehrávání, soustředit se na fotbal a ne na rozhodčí, jak často bývávalo zvykem. V zápase s Hlubokou bude hodně záležet na stavu hrací plochy a věřím, že to bude hrát v náš prospěch. Ofenzivní hru? To ne, budeme vycházet ze zabezpečené obrany a bojovat o co nejlepší výsledek.“

Napsal(a) Milan Šíma | Foto Miloslav Kusbach

Kam dál?

Ideální jedenáctka KP: První jarní hattrick zařídil Jindra, druhá uhájená nula ŠevětínaIdeální jedenáctka KP: První jarní hattrick zařídil Jindra, druhá uhájená nula Ševětína

Ideální jedenáctka KP: První jarní hattrick zařídil Jindra, druhá uhájená nula Ševětína

čtvrtek, 23. března 2017, 21:58O tři góly zaznamenané jedním hráčem se jako první v odvetné části postaral dačický Tadeáš Jindra....

V Roudném si zakládají na práci s mládeží a těší je zlepšená spolupráce s obcíV Roudném si zakládají na práci s mládeží a těší je zlepšená spolupráce s obcí

V Roudném si zakládají na práci s mládeží a těší je zlepšená spolupráce s obcí

čtvrtek, 23. března 2017, 12:35O sportovních plánech a klubovém dění v TJ Malše Roudné jsme si povídali s dlouholetým předsedou...

Dražice jdou do jara v A třídě s desetibodovým náskokem: Ne vždy to bylo ono, ale vítězíme díky zkušenostemDražice jdou do jara v A třídě s desetibodovým náskokem: Ne vždy to bylo ono, ale vítězíme díky zkušenostem

Dražice jdou do jara v A třídě s desetibodovým náskokem: Ne vždy to bylo ono, ale vítězíme díky zkušenostem

čtvrtek, 23. března 2017, 11:24Dražice byly tradičním účastníkem krajského přeboru, vloni ale prožily prachbídnou sezónu, na...

© 2011 - 2017 TRIMA CB, s. r. o