Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Do zápasu s Hradcem jsme vlítli jako uragán, řekl Muž kola Radek Novotný

 
pátek, 27. října 2017, 10:45

Stejně jako v minulém ročníku KP patří i letos Želeč k velice příjemným fenoménům soutěže. Asi jako většina týmů z Táborska slaví úspěchy díky ofenzivnímu pojetí stylu hry. A k tomu samozřejmě neodmyslitelně patří i jeho úspěšné zakončení. V týmu Želče to má na starosti 24letý forvard Radek Novotný, který hattrickem zajistil tři body proti ambicióznímu J. Hradci (6:2). I proto byl zvolen Mužem 11. kola.

Souboj o čelo tabulky přinesl dost nečekaný výsledek. Takový brankový rozdíl čekal asi málokdo. Na která nebezpečí hrozící od Jindřichova Hradce vás trenér upozorňoval? Jaký recept vám naordinoval?
Ano máte pravdu, takový výsledek jsme vůbec nečekali. Trenér nás upozorňoval hlavně na rychlé a důrazné útočníky Hradce. Naši obránci jim moc prostoru v tomto zápase nenechali. Dále jsme věděli, že mají ve svém středu zálohy Koutného, který tvoří hru Hradce. Naše taktika se v jednotlivých zápasech nemění. Po ztrátě balonu okamžitě napadáme soupeře.

Určitě jste ho užívali podle jeho předpisu. Vás tentokrát podle rozestavení čekala samota na hrotu a ono to prospělo. Tři góly nebezpečnému soupeři hovoří jasně. Samozřejmě, že vás občas navštívili spoluhráči, kteří pomohli s domácími pracemi. Rešla potom z vašich setkání bolela záda, jak se často musel ohýbat do sítě pro míč. Kdo vám doma pomáhal nejvíce?
Měl byste nás sledovat trochu důkladněji (smích). Už od začátku sezony nehraju v útoku sám. Hrajeme na dva útočníky. Také v zápase proti Olešníku jsem mohl dát tři góly, ale bohužel jsem zahodil penaltu. Hattrick mi vyšel až teď proti Hradci. V útoku většinou nastupuji s Michalem Brůžkem, který mi nyní připravil dva góly. Naše útočná síla je ale také tvořena krajními záložníky a ještě je podle situace doplňována středními záložníky.

Konečně se vám tak podařilo zlomit nepříjemnou bilanci, která byla zatím pro vás dost nepříznivá. Pohodlný náskok jste dokázali získat už do poločasu. Možná k tomu svým dílem přispěl i vlastní gól hostů, který otevřel skóre. Hned se líp hraje.
Byli jsme rozhodnuti nepříznivou bilanci konečně zlomit. Myslím, že to bylo vidět na hřišti hned od začátku, do zápasu jsme vlítli doslova jako uragán a po pár minutách z toho byl vlastní gól hostů.
Přidali jsme další dvě rychlé branky, hru jsme měli pod kontrolou a dovedli jsme zápas do vítězného konce.

Želeč patřila k elitním týmům KP už loni, ovšem letos je to ještě o jeden schod výš. Momentálně stojíte na vrcholu, ale pozor, tam hodně fouká. Za vámi pořád supí vláček plný neúprosných stopařů, kteří by vás rádi ulovili. Je to důvod k obavám, nebo je to spíš pobídka svoje postavení si více upevnit?
Ano, teď se vyhříváme na prvním místě. Podle mého názoru hrajeme pěkný fotbal a zaslouženě vedeme soutěž. Musíme ale zůstat nohama pevně na zemi a pořád na trénincích a zápasech makat jako doposud. První místo je hezké, ale také dost ošemetné. Soupeři mají na lídra soutěže vždycky vyšší motivaci a chtějí se na něho zejména před domácími diváky vytáhnout.

Zřejmě je vidět dobrá práce trenéra Romana Lukáče, který sestavoval tým trpělivě a pracoval na průběžném vylepšení hry. Podařilo se mu dát dohromady skvadru, která drží při sobě a snad ani nemá chybu. Souhlasíte, že nálada v kabině i mimo ni je důležitá i pro výkony na hřišti?
Trenér Lukáč změnil rozestavení na 3-5-2, které se osvědčilo. Partu máme v Želči dobrou, při každém tréninku se vzájemně hecujeme, ale s čím s vámi nesouhlasím je to, že náš tým nemá chybu. I nejlepší kluby mají a dělají chyby. Jsme mladý tým, který se stále učí, a má co zlepšovat.   

Kdy jste se stal jejím členem vy? Pozoroval jste předtím Želeč i odněkud jinud?
V Želči jsem třetím rokem a jsem tam spokojen. V mančaftu hraje několik kluků z bývalého Spartaku Sezimovo Ústí, se kterými jsem začínal v přípravce. Želeč jsem pozoroval z týmu okresní soutěže Táborsko C, kde jsem se rozehrával po mých vleklých zraněních. 

Kde jste zažíval svoje první kroky? Nemyslím ty v dupačkách ve velice raném mládí, ale ty fotbalové. A kdo vás při nich pomáhal a podporoval?
Svou fotbalovou kariéru jsem začal ve Spartaku Sezimovo Ústí. V mladších žácích jsem přestoupil do FK Tábor. Pak jsem přešel do mladšího dorostu Dynama České Budějovice. V Dynamu jsem prošel všemi dorosteneckými kategoriemi. Musím předně poděkovat mým rodičům, kteří mě v mládí vozili na tréninky a vždy mě maximálně podporovali.  

V minulém kole se gólově dost urodilo. Nejvíc asi překvapily Dražice v Dačicích. Co říkáte dožínkám vašich okresních rivalů? Bráši Štecherové jich sklidili dohromady sedm.
Mně také Dražice překvapily. Tak vysokou výhru asi nečekal nikdo, protože z Dačic se body vždy těžko odvážely. Nevím ale přesně co se tam děje. Nastupují v poslední době s hodně mladými hráči a budou mít asi hodně práce, aby soutěž udrželi.

V příštím kole strávíte nedělní dopoledne v lázeňské Třeboni. Myslíte, že vás dost promasírují, nebo jim vy chystáte nějakou tu studenou sprchu? Domácí budou dělat všechno pro to, aby vám tam zmokl střelecký prach, který ještě máte přichystaný.
Zcela jistě nám domácí nedají nic zadarmo a dobře se na nás připraví. My musíme navázat na náš poslední domácí výkon. Věřím, že do zápasu půjdeme na sto procent a domácí porazíme. Není důležité, zda dám či nedám gól, jedině týmovým výkonem můžeme v Třeboni dosáhnout úspěchu.

Napsal(a) Milan Šíma | Foto Petr Vlasák